|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví
Piptová, Martina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá především popisem a zhodnocením vývoje občanskoprávní úpravy náhrady nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku. Hlavním cílem práce je rozebrat způsob stanovení výše odčinění této nemajetkové újmy, a to včetně srovnání systému náhrady dle Metodiky Nejvyššího soudu s předchozím systémem náhrady nemajetkové újmy. První kapitola diplomové práce přibližuje teoretická východiska nutná pro vznik povinnosti k náhradě nemajetkové újmy, tedy především deliktní právní odpovědnost a související předpoklady pro její vznik, tedy protiprávní jednání, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění. Další kapitola popisuje jednotlivé dílčí nároky, které lze do nemajetkové újmy na zdraví zahrnout, tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Dále je v této kapitole rozebrán způsob odčinění těchto nároku a také je zde popsána odborná diskuze nad tím, zda se i po přijetí Nového občanského zákoníku bude jednat o samostatné dílčí nároky v rámci náhrady nemajetkové újmy na zdraví, či se bude nově jednat pouze o jednu celistvou nemajetkovou újmu. Třetí kapitola, jako jádro celé diplomové práce, rozebírá způsob určení výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to především v souvislosti s Metodikou...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Kameníková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt: Tématem této práce je "Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu". Tato práce se tedy pokouší vypořádat zejména s otázkou práva na ochranu osobnosti, které je jako jedno ze základních subjektivních lidských práv ukotveno již v ústavním pořádku ČR. Předmětem zkoumání by se měly stát zejména jeho jednotlivé složky, tj. ochrana života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy, které se tradičně řadí mezi klíčové hodnoty chráněné zákonem v jakémkoliv právním státě. Klíčovým tématem tohoto textu je podat informace o prostředích ochrany osobnosti. Práce se zaměřuje zejména na satisfakční funkci v případě, kdy se morální zadostiučinění nejeví jako dostatečné a subsidiárně se uplatní ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. o relutární satisfakci. Úvaha je pak zaměřena zejména na problematiku výše a promlčení jednotlivých nároků, otázky vztahu vymáhání škody na zdraví a souběžného plnění peněžitého zadostiučinění za zásah do fyzické integrity, jakož i na úvahy de lege ferenda o postavení v deliktním právu soukromém ve spojitosti s návrhem nového občanského zákoníku a principy PETL.
|
|
|
Morální a materiální satisfakce v občanském právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Ve své rigorózní práci bych chtěla čtenáře seznámit s institutem morální a materiální satisfakce v občanském právu. Tento fenomén, v souladu s neustálým rozvojem moderní demokratické společnosti, nabývá na stále větším významu. Ústředním bodem je ochrana hodnot osobnosti fyzické osoby. Tím se také zvyšuje úloha občanského práva při úpravě všeobecného osobnostního práva. Úvodní kapitoly jsou věnovány uvedení do problematiky ochrany osobnosti fyzické osoby. Vysvětluji zde základní pojmy této materie, jako je všeobecné osobnostní právo a jeho předmět a formy zadostiučinění, tedy morální a materiální satisfakce. Stěžejní část mé práce je věnována podrobnému výkladu ustanovení § 13 OZ, jež upravuje prostředky ochrany fyzické osoby před neoprávněnými zásahy do její osobnosti. Mým záměrem bylo podat komplexní pohled na tuto problematiku zaměřený na výklad pojmů, jejich uvedení do kontextu a širších souvislostí s důrazem na bohatou judikaturu soudů v této oblasti, abych čtenáři poskytla ucelený pohled na prostředky ochrany osobnosti fyzické osoby. K tomu se dále váže kapitola věnovaná škodě na zdraví a nároků s ní související. Institut imateriální újmy a s ním se pojící satisfakce je v českém právu upraven v několika zákonech, které jsou speciální úpravou k občanskému zákoníku. Proto jsem do své práce zařadila...
|
|
|
Imateriální újma v občanském právu
Pincová, Vendula ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úpravou imateriální újmy v občanském právu s některými nezbytnými přesahy do dalších oblastí soukromého i veřejného práva. Imateriální újma představuje zejména újmu na osobnosti člověka způsobenou protiprávním zásahem do jeho osobnostních práv. Není, na rozdíl od materiální újmy, způsobilá objektivního peněžitého ohodnocení, a nelze ji tedy jednoduše mechanicky vyčíslit a nahradit peněžitou náhradou. Tato práce si klade za cíl obsáhnout stěžejní problematiku související s právním institutem imateriální újmy, a to na základě analýzy primárních a sekundárních zdrojů, zejména současně platných právních předpisů, odborné literatury a judikatury soudů. Imateriální újma je institut prolínající se dvěma rozsáhlými právními oblastmi: 1) oblastí deliktního práva a 2) oblastí ochrany osobnosti. Z tohoto důvodu se i tato práce člení do dvou větších částí. První část se věnuje institutu imateriální újmy z obecného hlediska. V první kapitole je představena právní úprava, ve které se lze s imateriální újmou setkat. Následuje kapitola druhá, vysvětlující širokou oblast deliktního práva, kam se řadí i právní úprava újmy. Třetí kapitola se zaměřuje na pojetí civilního deliktu v českém právu, což je problematika důležitá i z hlediska změn v souvislosti s rekodifikací občanského práva....
|
|
|
Imateriální újma v občanském právu
Vojáčková, Barbora ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá imateriální (nemajetkovou) újmou v občanském právu. Imateriální újma je aktuálním tématem, protože vzniká především zásahy do osobnostních práv osob a dotčené osoby tak její dopady pociťují intenzivněji než v případě materiální škody. Práce se snaží podat komplexní přehled všech aspektů problematiky nemateriální újmy. Vychází z účinné právní úpravy, především ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V první části se práce zabývá teoretickým popisem nemateriální újmy a vymezením základních pojmů, které s ní souvisí. Je zde rozvedena aktuální příslušná právní úprava a přehled historického vývoje právní úpravy imateriální újmy s důrazem na území České republiky. Součástí teoretické části je rovněž přehled změn, které nastaly v právní úpravě imateriální újmy v roce 2014 po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. Následuje rozbor předpokladů, které jsou podmínkou vzniku nároku na odškodnění za utrpěnou imateriální újmu, včetně výjimek a souvisejících institutů. Druhá část práce se zabývá jednotlivými složkami ochrany osobnosti. Mimo konkrétní osobnostní práva práce obsahuje rovněž zvláštní instituty a oblasti, kterých se nemateriální újma týká (ztráta radosti z dovolené, nemateriální újma vzniklá právnickým osobám, nemateriální újma vzniklá při nekalé soutěži)....
|
|
|
Náhrada újmy při ublížení na zdraví
Piptová, Martina ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se zabývá především popisem a zhodnocením vývoje občanskoprávní úpravy náhrady nemajetkové újmy na zdraví v souvislosti s přijetím Nového občanského zákoníku. Hlavním cílem práce je rozebrat způsob stanovení výše odčinění této nemajetkové újmy, a to včetně srovnání systému náhrady dle Metodiky Nejvyššího soudu s předchozím systémem náhrady nemajetkové újmy. První kapitola diplomové práce přibližuje teoretická východiska nutná pro vznik povinnosti k náhradě nemajetkové újmy, tedy především deliktní právní odpovědnost a související předpoklady pro její vznik, tedy protiprávní jednání, vznik újmy, příčinnou souvislost a zavinění. Další kapitola popisuje jednotlivé dílčí nároky, které lze do nemajetkové újmy na zdraví zahrnout, tedy bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Dále je v této kapitole rozebrán způsob odčinění těchto nároku a také je zde popsána odborná diskuze nad tím, zda se i po přijetí Nového občanského zákoníku bude jednat o samostatné dílčí nároky v rámci náhrady nemajetkové újmy na zdraví, či se bude nově jednat pouze o jednu celistvou nemajetkovou újmu. Třetí kapitola, jako jádro celé diplomové práce, rozebírá způsob určení výše náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, a to především v souvislosti s Metodikou...
|
|
|
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu (shrnutí) Účelem mé disertační práce je analyzovat morální a materiální satisfakci v českém soukromém právu. Mým záměrem bylo poskytnout ucelený přehled těchto institutů, které představují významný fenomén naší doby. Význam ochrany osobnosti vzrostl ve 20. století a je spojen s rozvojem ochrany lidských práv a svobod. V posledních letech též s ohledem na sdělovací prostředky a globální společnost. Mým cílem bylo nejen poskytnout přehled základních institutů a prostředků ochrany osobnosti, ale také ukázat širší souvislosti tohoto tématu, zasadit je do rámce soudní judikatury a nastínit evropské aspekty. Ve své práci jsem se již nevěnovala části týkající se ústavního práva a dalšímu výkladu základních pojmů, protože jsem se jimi již zabývala ve svých dřívějších pracích. Kapitola první má za cíl poskytnout úvod do problematiky mé disertační práce podávající přehled jednotlivých kapitol a krátký komentář. Kapitola druhá a třetí je věnována základním institutům vztahujícím se k ochraně osobnosti, morální a materiální satisfakci. Ukazují význam těchto institutů a také čtenáře uvádí do problematiky. Kapitola čtvrtá se zabývá historií ochrany osobnosti. Ochranu osobnosti je nezbytné pochopit v širším historickém kontextu. Zvláštní pozornost je věnována...
|
|
|
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti
Koliha, Michael ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Újma na zdraví jako zásah do ochrany osobnosti Účelem této diplomové práce je popsat, jaké nároky plynou poškozeným v případech neoprávněného zásahu do ochrany osobnosti, zejména při újmě na zdraví. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první kapitola uvádí stručný přehled právních předpisů, kterými je upraveno právo na ochranu osobnosti a zdraví v České republice. Druhá kapitola se detailněji zabývá ochranou osobnosti a ochranou zdraví fyzické osoby ve stávajícím občanském zákoníku a je teoretickým základem pro další kapitoly, když zejména popisuje, co je obsahem práva na ochranu osobnosti a ochranu zdraví člověka a kdo jsou aktivně i pasivně legitimované subjekty ochrany osobnosti a zdraví. Dále popisuje, v jakých případech jsou zásahy do ochrany osobnosti přípustné a zejména jaké jsou prostředky ochrany osobnosti. Hlavní část této diplomové práce je zaměřena na vztah peněžitých i nepeněžitých nároků plynoucích z neoprávněných zásahů do ochrany osobnosti podle § 11 a následujících občanského zákoníku a odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění podle § 444 odst. 2 občanského zákoníku, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu rozhodovací praxe soudů. Zabývá se otázkou, v jakých případech je možné souběžné uplatnění žalob na ochranu osobnosti a žalob na náhradu škody na...
|
|
|
Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu
Kameníková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt: Tématem této práce je "Peněžité zadostiučinění jako právní prostředek ochrany osobnosti v občanském právu". Tato práce se tedy pokouší vypořádat zejména s otázkou práva na ochranu osobnosti, které je jako jedno ze základních subjektivních lidských práv ukotveno již v ústavním pořádku ČR. Předmětem zkoumání by se měly stát zejména jeho jednotlivé složky, tj. ochrana života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, jména a projevů osobní povahy, které se tradičně řadí mezi klíčové hodnoty chráněné zákonem v jakémkoliv právním státě. Klíčovým tématem tohoto textu je podat informace o prostředích ochrany osobnosti. Práce se zaměřuje zejména na satisfakční funkci v případě, kdy se morální zadostiučinění nejeví jako dostatečné a subsidiárně se uplatní ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. o relutární satisfakci. Úvaha je pak zaměřena zejména na problematiku výše a promlčení jednotlivých nároků, otázky vztahu vymáhání škody na zdraví a souběžného plnění peněžitého zadostiučinění za zásah do fyzické integrity, jakož i na úvahy de lege ferenda o postavení v deliktním právu soukromém ve spojitosti s návrhem nového občanského zákoníku a principy PETL.
|
host ::
RSS.